Psychopatie a nespavost

Uvedu několik nejčastějších případů psychopatických osobností ze své praxe – nebudu je pojmenovávat, spíše popíšu jejich reakce, způsob chování a z něj vyplývající důsledky pro léčbu nespavosti.

Jak psychopatická osobnost může reagovat (reaguje)?

1. Při problémech se hroutí.

Nedokáže vidět a pojmenovat problémy, neumí unést odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání, utíká do sebelítosti, hledá viníky. Takové osobnosti přitom samy sebe „považují za střed vesmíru“ a – opírajíce se o sebelítost – úspěšně manipulují okolím. Když se jim daří, neohlížejí se na jiné, dokážou zotročovat lidi kolem sebe ve svůj prospěch. Při neúspěchu utíkají do nemoci a jsou opět „středem vesmíru“.

Léčit nespavost v těchto případech znamená léčit

nespavost + egocentrický pohled na svět.

K léčbě nespavosti se doporučuje farmakoterapie spojená s kognitivně-behaviorální terapií. Egocentrický pohled na svět řeší psychoterapie, popřípadě rodinná psychoterapie.

2. Nevěří sobě ani ostatním.

Pochybuje o svých rozhodnutích, zmítá se téměř celý život v nejistotě, dělá nesprávná rozhodnutí bez ohledu na ostatní. Inteligentní jedinci umí přetavit nedostatek víry ve vlastní schopnosti do tvrdých akcí vůči ostatním – psychologické výzkumy ukazují, že takové osobnosti v dnešní společnosti často „kopou první ligu“.

Léčit nespavost v těchto případech znamená léčit

nespavost + schizoidní pohled na svět.

K léčbě nespavosti se doporučuje farmakoterapie spojená s kognitivně-behaviorální terapií. Schizoidní pohled na svět řeší psychoterapie.

3. Je pedantická a neschopná delegovat povinnosti na jiné.

Vyznačuje se pracovní spolehlivostí a odpovědností spojenou s potřebou kontroly, není schopna delegovat činnosti na ostatní a vidět věcií reálně, projevuje sklony k dramatizaci a zveličování. Jde o druhý typ osobností v „první lize“.

Léčit nespavost v těchto případech znamená léčit

nespavost + úzkostný pohled na svět.

K léčbě nespavosti se doporučuje farmakoterapie spojená s kognitivně-behaviorální terapií. Úzkostný pohled na svět řeší psychoterapie.

4. Je závislá na výkonech a odměně – workoholici.

Podstatou je komplex méněcennosti. Zpočátku převažuje potřeba dokazovat okolí, že jsme výkonní. Později se člověk naučí žít jen prací a přemýšlet pouze o ní. Takoví lidé neumí relaxovat, uvolnit se, nedokážou fungovat v rodině, vlastníma očima se vidí jako úspěšní a nenahraditelní. Workoholici snáší velmi těžce snížení svých pracovních schopností a změnu sociálních rolí (například odchod do důchodu).

Psychopatické osobnosti nejsou bez přítomnosti závažné zdravotní komplikace téměř schopny změny. Někdy je podnětem ke změně rozpad rodiny.

Psychopatické osobnosti často trpí depresivními a úzkostnými stavy, v jejichž rámci se nespavost vyskytuje jako příznak, nebo je nespavost mnohdy přítomna samostatně.

Osobnosti trpící depresivními či úzkostně depresivními stavy se s nespavostí vyrovnávají obtížněji než jedinci bez psychiatrické zátěže.